Pánská móda pozdního baroka (1680 - 1715)

 

Mužský oděv

Mužský oděv zůstal prakticky stejný. Obměňují se pouze drobné detaily, které oděv doplňují. K největším změnám v tomto období dochází u paruk.

V devadesátých letech vzniká nový typ kravaty, tzv. cravate à la chaconne. Tato kravata byla krajková, velmi dlouhá, dvakrát se obtáčela kolem krku, podruhé volněji, takže spadala níže. Jinou variantou kravaty ze stejného období byl steinkerke, což byla široká, nesvázaná, pouze přeložená kravata, zasunutá buď do zapínání košile nebo do knoflíkové dírky vesty. Byla z hedvábí nebo mušelínu, na obou koncích zdobená krajkou.

Účes

Stále setrvává móda alonžových paruk. V osmdesátých letech byly paruky většinou tmavší. Po roce 1700 se začínají pudrovat. Tvar paruk se několikrát změnil. V osmdesátých letech byla velmi vysoká a široká, vlasy byly dlouhé a spadaly až na prsa. Na konci 17. století vznikla také varianta paruky zvaná binette, u níž byly vlasy rozděleny do tří pramenů stočených do loken. Vzniká také jakási varianta ženského účesu à la fontange, která se výrazně zvyšuje nad čelem. Kolem roku 1690 vzniká poslední výraznější varianta ludvíkovské paruky zvaná perruque à la mouton, ta je s krátkých hustým kadeřením. Se smrtí krále Ludvíka XIV. všechny typy alonžových paruk zmizely.