Dámská móda vrcholného baroka (1650 - 1680)

Dámský oděv

Podobně jako u pánského oděvu, tak také v dámském sektoru nedochází nejdříve k rychlé a výrazné proměně. Nejdříve se přetváří oděv nosící se za třicetileté války.  Nosí se róby s velkou dekoltáží, s živůtky prodlouženými do špičky. Od roku 1660 vrcholí okázalost a skvělost dámské módy. Těsný živůtek zůstává protažen do špičky, k soustavě stuh, které ho zdobí, však přibývají ozdoby ze vzorované látky, které jsou našívány na okraje oděvu. Rukávy živůtku sahají jen po lokty a jsou nastavovány manžetou.

Sukně s měkkými záhyby je podložena spodničkami a  prodloužena do vlečky, která byla někdy tak dlouhá, že bylo nezbytné, aby ji přidržovalo páže. Svrchní sukně se vepředu otevírá, odhaluje ozdobnou sukni i podšívku, vše v kontrastních barvách. Ženy si velmi oblíbí stužky a krajky a to zejména na sukních.

Boty jsou tvarově podobné těm mužským a liší se pouze tím, že jsou častěji vyráběny z hedvábné a vzorované látky místo z kůže. Jejich podpatky jsou vyšší než u bot mužských.

Domácí oděv

Také ženy začínají objevovat kouzlo domácího oděvu. Tzv. negližé se však oproti slavnostnímu oděvu liší pouze přidáním malé ozdobné zástěrky.   

Účes

Kolem roku 1650 se začínají vlasy velmi hustě kadeřit, natáčejí se na papírky, tupírují, mastí se a poté se stáčejí do loken. Kolem roku 1670 byl oblíbeným účesem coiffure à cornette, což byl účes kombinovaný s krajkovými šátečky, kladenými přes sebe. Podle paní de Sévigné vznikl účes à la Sévigné, kdy se krátké vlasy natáčely na noc na papírky a vznikl tak účes na temeni hlavy plochý, po stranách a vzadu načechraný, v týle a na ramena z něj visely lokny a celý se zdobil květinami.