Dámská móda pozdního rokoka (1774 - 1789)

Dámský oděv

Francouzský dvůr byl reprezentován královnou Marií Antoinettou. Ta sama patří k inciátorkám různých novinek, z nichž většina z nich se stane módní záležitostí po Evropě. Týká se to především účesů, klobouků či čepců. Některé kreace však vymýšlí pouze pro sebe a nedovoluje je napodobovat. Nejvýznamnější „módní návrhářkou“ té doby byla Pařížanka Rose Bertin, která vytvářela královně módní výstřelky, která byly ihned napodobovány.

V ženském oděvu přichází do módy kabátek mužského typu, vlastně zkrácený frak, nazávaný karako, je vypasovaný, s prodlouženými někdy i vystuženými šosy. Velká dekoltáž kabátku je vyplněna jemným šátkem, fiží, která má mnoho podob.

Postupně se pro denní nošení zmenšuje objem sukně a z Anglie se šíří móda sukně vystužené polštářkem, nazývaným pad. Vzniká tak společně se zvárazněným fiží první esovitá linie v historii odívání, která se bude opakovaně vracet. K určité maskulinizaci ženského oblečení přispívá také vysoká hůlka.  

V polovině osmdesátých let, nedlouho před revolucí se módními barvami stávají neobvyklé, nenápadné odstíny. Objevují se tedy například odstíny „pařížské bláto“, „husí trus“, „stará blecha“ či „mladá blecha“.

Intenzivně se projevují vlivy orientálních krojů. Jsou to různé typy negližé, županů a kalhot u dam, inspirované oděvem tureckým nebo pláště lemované kožešinou podle ruského vzoru.

Šperky

Kromě slavnostních příležitostí jsou  nyní v oblibě jednoduché šperky, jsou také nahrazovány ozdobami z květin či stuh. Dámy nosí často místo náhrdelníku těsně kolem krku úzkou stužku zdobenou malým křížkem.

Účesy

Kolem roku 1780 byl oblíbený dvorní účes coiffure à la Belle Poule (Krásná slepice). Tento účes byl mimořádně náročný, vyžadoval složitou konstrukci, protože se do něj vplétala plachetnice o rozměrech 60 x 60 cm. Ta měla symbolizovat jednu z vítězných lodí, která se účastnila severoamerické války za nezávislost. Dalším byl coiffure à la Flore, který byl charakteristyckým květinovými girlandami, které zdobily vysoko vyčesané vlasy. Účes à la l´asiatique byl s perlami, šiškami exotickým stromů, peřím a závojem. Osobním účesem královny Marie Antoinetty, který nesměl nikdo napodobovat byl à la jardinière (zahradnice), ten byl zdoben artyčoky, květákem a svazkem ředkviček. Velmi náročný byl účes à la Mappemonde, který ve vlasech vyznačoval všechny světadíly. Účes la Zodiacale (zvěrokruhový) na světle modrém taftu představoval nebe, měsíc a hvězdy.

Pokrývky hlavy

Podobně jako účesy vyžadovaly také klobouky a čepce náročnou práci. Nosily se nejčastěji chapeau à la  l´Anglaise, à la Newmarket, à la cherubin, casque anglaise (anglická přilba), à la montgolfiere (Montgolfier – balon poháněný rozehřátým vzduchem). Klobouky se liší uspořádáním stuh, krajek, girland z perel a květin. Názvy těchto klobouků svědčí o zvyšujícím se vlivu anglické módy v Evropě včetně Francie. Zvláštní formou je čepec konstruovaný jako velká kapuce, na způsob sklápěcí střechy kočáru, zvaný kaleša, který se nosil kolem roku 1780 k vysokým účesům pro jejich ochranu. Už v baroku byly oblíbeny převleky dam za venkovanky a pastýřky. A tak se nyní nosí klobouky à la laitiere (mlékařka), à la vache (kráva).